Odhalte mýty o dětské výživě

Kojení je pro kojence a novorozence tou nejlepší výživou. Mateřské mléko bylo a vždy bude nedostižným „zlatým standardem“ všech nutričních, biologických a dalších dosud nepoznaných hodnot.

Náhradní mléčnou kojeneckou výživu podáváme pouze v případech, kdy matka nemůže nebo nechce kojit. Než se rozhodnete používat náhradní mléčnou výživu, poraďte se se svým dětským lékařem. Pro zdraví kojenců je důležité pečlivě dodržovat návod k přípravě uvedený na obalu produktů a uvedených doporučení.

Níže uvádíme několik nejčastějších mýtů a předsudků spojených s náhradní kojeneckou a dětskou výživou. Výživa v kojeneckém a batolecím věku má zajistit nejen odpovídající přívod živin a potřebných výživových složek, ale i  vytvořit zdravé výživové návyky.

Nedůvěra v trvanlivost výrobků bez konzervačních látek

Často se setkáváme s otázkou, jak je možné, že výrobek, který neobsahuje konzervační látky tak dlouho vydrží. S obdobnými otázkami se setkáváme nejen u kojeneckých mlék, ale i  příkrmů a všech druhů dětských kaší.
Zajištění trvanlivosti i  bez konzervačních látek je zabezpečeno díky šetrnému, ale současně účinnému tepelnému ošetření při zpracování surovin. Důležitou roli hraje také vysoká kvalita surovin na vstupu výrobního procesu. Při tepelném zásahu při průmyslovém zpracování dochází k odumření všech mikroorganismů, při současném zachování obsahu minerálních látek, stopových prvků a vlákniny obsažené v surovinách. Příkrmy jsou připravovány konzervací tepelnou nikoli chemickou. Jejich dlouhodobá trvanlivost je zabezpečována zahubením veškerých mikroorganismů, nikoli přidáváním konzervačních prostředků.
Je tak dokonale zajištěna trvanlivost výrobku i  bez přídavku konzervačních látek.

Mýtus o cukrech obsažených ve všech ovocných šťávách a příkrmech

Značný prostor vyplňují mylné představy, že každý výrobce přidává do ovocných příkrmů a šťáv řepný cukr – sacharózu. Jako důkaz tohoto tvrzení se uvádí, že šťávy a příkrmy mají výrazně sladkou chuť. Sladkou chuť však působí fruktóza (ovocný cukr) přirozeně přítomná v ovoci po jejich odpaření a zahuštění. Jde tedy o přírodní látku, která je zastoupena v ovoci.
Například všechny ovocné a maso-zeleninové příkrmy Sunárek jsou bez přidaného cukru.

Nedůvěra k deklarovaným hodnotám výrobků

Tyto názory vychází z mylné představy, že biologické a nutriční hodnoty nemohou být ve finálním výrobku zachovány, neboť výrobní postupy, zejména tepelné ošetření, tyto hodnoty snižují.
Matky proto navyšují dávky mléčného prášku v domnění, že dítě lépe zasytí. Tím však navyšují hladinu bílkovin a minerálních látek a dítě i  po vypití mléka zůstává žíznivé. Následné podávání nápojů pak omezuje další příjem mléka.
Výrobce garantuje uchování deklarovaných hodnot ve výrobku až do konce garanční doby výrobku. Není tedy třeba jakkoliv navyšovat dávky. Stačí přesně dodržovat dávkování uvedené na obalu výrobku, případně dle doporučení lékaře.

Více k tepelnému ošetření…
Při výrobě sušeného mléka nejsou překračovány pasterační teploty ani v závěrečné fázi sušení, neboť voda přítomná v kapénkách mléka se odpařuje, a tím mléko během sušení ochlazuje. Teplota mléčných kapének při sušení nepřesahuje 68 ˚C. Jedná se tedy o tepelné zpracování podstatně šetrnější, než je tomu např. při výrobě mléka
s prodlouženou trvanlivostí.
S působením tepla při výrobě kojeneckých mlék je dále spojena představa, že teplem dochází ke ztrátě veškerých dodaných vitaminů. Ve skutečnosti se vitaminy přidávají do mléčného prášku až po jeho vychlazení, tedy za pokojových teplot. Veškeré operace jsou prováděny za aseptických podmínek. Dávky vitaminů jsou voleny tak, aby jejich hladiny splňovaly deklarované hodnoty i  na konci exspirační doby.

Obavy ze ztráty hladin vitaminů v průběhu exspirační doby

Tyto názory vychází z mylné představy, že v průběhu exspirační doby hladina vitaminů ve výrobku klesá až zcela vymizí. Tyto obavy matky potvrzují s tím, že při podávání náhradní mléčné výživy nakupují a podávají vitaminové preparáty.
Zastoupení deklarovaných hodnot v obsahu výrobku je však garantováno výrobcem od data výroby až do konce garanční doby každého výrobku. Není tedy třeba podávat dítěti jakékoliv doplňky stravy (nestanoví-li ošetřující lékař jinak). Stačí přesně dodržovat dávkování uvedené na obalu výrobku, případně dle doporučení lékaře.

Mýtus o možnosti přípravy dokonalé a zdravé stravy výhradně v domácnostech

Nejen použití surovin špičkové jakosti, které jsou přísně kontrolovány (např. zákaz používání geneticky upravených plodin (GMO surovin) v zemích EU), ale také ošetření veškerých surovin, použití aseptických technologií, sterilita prostředí a další benefity moderní průmyslové výroby zajistí maximální možnou kvalitu zpracování a přípravy dětské stravy.
Příkrmy špičkové kvality, odpovídající požadovaným parametrům EU nelze připravit v domácnosti. Moderní průmysl používá takové postupy výroby, které nelze v kuchyňské přípravě napodobit. Jde zejména o: zajištění aseptických podmínek prostředí, mikrobiální filtraci vzduchu, bakteriální nezávadnost vody, mikrobiální filtraci šťáv a nálevů, aseptické plnění a odnímání kyslíku v obalech a šetrné sterilační postupy.

Při přípravě stravy výhradně v domácnosti nelze navíc přesně zajistit požadovaný přísun živin vzhledem k tomu, že nemáme možnost zcela kontrolovat původ, hygienické parametry ani hladiny živin v nakupovaných surovinách. Vysoké hodnoty při tepelném zpracování příkrmů v domácnostech mohou naopak způsobit snižování hladin ingrediencí a výživových složek, které jsou na výši tepelného zpracování citlivé.
Nejzásadnějším předpokladem pro dosažení vysoké nutriční, hygienické a senzorické hodnoty (konzistence, chutě a vůně) přípravků je výběr suroviny a přísná kontrola všech etap výrobního procesu.
Veškeré přípravky pro kojeneckou a batolecí výživu, uváděné na trh jsou dle zákona podrobeny testacím hygienických orgánů a klinickým zkouškám.

Mýtus - dětská výživa je výživou umělou

Jde o mýtus, kdy je dětská výživa považována za umělou, nevhodnou pro výživu dětí a jako taková je nahrazována neupraveným kravským mlékem. Podávání neupraveného kravského mléka však může ohrozit zdravý vývoj dítěte vzhledem k omezenému a nevyváženému zastoupení nutričních hodnot. Podávání neupravených kravských mlék může zapříčinit trvalé neprospívání dítěte, vedoucí až k narušení zdravého vývoje. Kravské mléko je nevhodné z řady hledisek:

• nadměrně vysoký obsah bílkovin
• vysoký obsah minerálních látek
• nízký obsah železa
• nekontrolovaná hladinu jódu
• nedostatečná hladina většiny vitaminů
• nedostatek esenciálních mastných kyselin /linolová a linolénová/
• neupravená mléka mají vyšší míru alergenicity

Mýtus o možnosti kontaminace při výrobě

Tento mýtus vychází z obavy, že mléko může být v průběhu výrobního procesu kontaminováno a může být zdrojem závažných infekčních onemocnění. Matky proto obnovují mléčný prášek ve vroucí vodě v domnění, že tak zvýší jeho zdravotní bezpečnost.
Představy o možné kontaminaci mléčného prášku a možném šíření infekčních onemocnění jsou mylné, neboť celý výrobní proces se odehrává v uzavřeném prostoru a plnění prášku se provádí v přetlakové atmosféře filtrovaného vzduchu. Zbytkový vzduch v obalu před jeho uzavřením je následně vypláchnut dusíkem, který tak vytváří ochrannou atmosféru po dobu trvání exspirační doby. To je i  podstata dlouhodobé údržnosti výrobku.
Licence na výrobu dětské výživy navíc dostává pouze výrobce, který splňuje veškeré přísné zákonné normy, nařízení a pravidla správné výrobní a hygienické praxe. Výrobní proces je neustále řízen a kontrolován.
Následná domácí tepelná úprava naopak může kvalitu a nutriční hodnoty obnoveného mléka snižovat.

Mýtus o škodlivosti mléka obecně

Tento předsudek vede matky k podávání náhradní nemléčné výživy, kdy např. preferují podávání ovocných šťáv nebo džusů s tím, že jsou nositeli vitaminů a tím pro děti prospěšnější.
Nebezpečí pak představuje nedostatečný příjem vápníku v kojeneckém a batolecím věku, který může vyústit až v dětskou osteoporózu. Je obecně známo, že dítě ve věku do tří let má mít zajištěn přísun mléka v množství min. 500 ml denně.
Navíc návyk na sladké, především sacharózu často obsaženou v ovocných šťávách a džusech je návykem trvalým a následky takto deformované výživy přináší řadu problémů počínaje poškozováním vývoje chrupu až po vznik obezity. Často také hrozí, že se dítě k mléku jako nápoji většinou nikdy nevrátí.

Mýtus o škodlivosti živočišné stravy

Existuje představa o škodlivosti potravin živočišného původu. Vyloučení potravních složek živočišného původu však přináší rizika následků nutriční nedostatečnosti, vyvolané tím, že rostlinná strava je deficitní na vitamin D, vitamin B12, vícenenasycené mastné kyseliny a obsahuje nižší hladiny esenciálních mastných kyselin, vápníku, železa a karnitinu. Je známo, že požadované hladiny vápníku lze zajistit pouze mlékem a mléčnými výrobky.

Mýtus o nepřirozeném pachu způsobeném zastoupením rostlinného tuku

Přídavek rostlinných tuků do kojeneckých mlék je nezbytný k adaptaci mléčného tuku kravského mléka a tím i  přiblížení jeho skladby tuku mléka mateřského. Zastoupení rostlinného tuku v kojeneckém mléku sice vytváří určitou specifickou vůni, jde však o zcela přirozené aroma, které dítěti nepůsobí újmu. Mléčný tuk naopak má velmi pozitivní vliv na chuť a vůni kojeneckého mléka a přispívá k dobré akceptaci náhradní výživy kojenci. V recepturách kojeneckých mlék značky Sunar je mléčný tuk obsažen a kojenecká mléka značky Sunar proto dětem velmi chutnají.

Výše uvedený souhrn nejčastějších mýtů a pověr byl uspořádán na základě odborného článku „Pověry a mýty o kojenecké výživě.“, zpracovaného Doc. Ing. Miroslavem Dědkem, DrSc., odborníkem v oblasti kojenecké a dětské výživy, a předneseného na konferenci u příležitosti Světového dne výživy, konaného v říjnu 2006 v Praze. Pro shlédnutí celého textu článku klikněte zde.