10 pravidel pro přechod na umělé mléko
Výživová poradna
Zde se dozvíte vše potřebné o dětské výživě a stravování. Nenajdete-li odpověď na vaši otázku, neváhejte se obrátit na naše odborníky.
Máte dotaz?Do kdy a jak často dávat umělé mléko
Vývoj a správná váha kojence
První zeleninové příkrmy pro kojence
Blinkání a zvracení po kojení u novorozenců
Laktace: jak ji podpořit a jak zastavit
Váš dotaz
-
Dostává mé dítě dostatek vitaminů a minerálních látek?
Nedostatek vitaminů a minerálních látek je u dětí v prvních 6-ti měsících života poměrně vzácný. Veškeré živiny dostává prostřednictvím mateřského mléka příp., pokud není kojeno prostřednictvím náhradní mléčné výživy. Kvalita mateřského mléka je hodně ovlivněna tím, co maminka v průběhu kojení konzumuje. Doporučuje se pestrá a vyvážená strava s dostatkem zeleniny, obilovin, masa, mléka a mléčných výrobků. V prvním roce se u donošených kojenců doporučuje ještě podávat Vitamin D ve formě kapek v dávce 500 IU (cca 1 kapka Vigantolu), jelikož ho mateřské mléko obsahuje málo. U dětí starších 6-ti měsíců patří mezi nejčastější nedostatky Vitamin D a železo. Jejich dostatečný příjem rovněž zajistíte pestrou a vyváženou stravou. Jedním ze zdrojů vitaminu D jsou maso, vejce, mléko, mořské ryby, ale i sluneční záření (cca polovinu doporučené denní dávky je možné získat ze sluníčka). Zdrojem železa je červené maso, obiloviny, žloutek, kojenecká mléka nebo kaše určená pro danou věkovou kategorii. Vstřebávání železa podpoříte i konzumací potravin obsahující vitamin C (ovoce, zelenina).
-
Měla bych dítě krmit i v noci?
Čerstvě narozená miminka je potřeba krmit přibližně každé 2 hodiny. V žádném případě neomezujte dítě v krmení. Samo si řekne, kdy má hlad. Po několika týdnech se miminku upraví stravovací režim, začne bez problémů přibývat na váze a vy můžete přizpůsobit krmení jeho potřebám. Vše je přísně individuální. Některá miminka vyžadují častější krmení, jiná vydrží se stejnou dávkou mléka déle. Obecně platí, že pokud se miminko dobře vyvíjí, roste (to vám potvrdí váš ošetřující lékař - pediatr při pravidelných kontrolách nebo konzultaci), jeho vylučování je pravidelné a v pořádku, tak není nutné ho ke krmení budit. To platí nejen ve dne, ale zejména pak v noci.
-
Vzorky zdarma
Vzorky našich výrobků nenabízíme. V prodeji (lékárny, DM, internet) jsou však jednoporcová balení Sunaru premium nebo 300 g balení Sunar complex.
-
Je pravda, že děti milují sladké už od narození?
Ano, už v bříšku děti dávají přednost sladké chuti. Tomu je také přizpůsobeno mateřské, ale i kojenecké mléko. Ovšem skutečnost, že děti preferují sladké, neznamená, že byste ho měli ve stravě upřednostňovat i vy. Právě naopak. Nápoje podávejte výhradně neslazené a co se týká příkrmů a pevného jídla, nejlepší cestou je pestrost stravy. Sladká jídla si samozřejmě vaše děti zamilují, ale nepřehánějte to s nimi.
-
Jaké potraviny jsou vhodné na první příkrmy?
S příkrmy začínáme kolem 6. měsíce věku a tím nejlepším, co dětem můžeme dát, jsou ovocné a zeleninové kaše. Buďte kreativní a zkoušejte nové a nové varianty. Chuťová pestrost je pro správný rozvoj stravovacích návyků rozhodující. Rozhodně nic nevzdávejte při prvním neúspěchu. A také děti nenuťte do jídla, jenom jim ho zkazíte a návrat do normálu bude trvat déle.
-
Je důležité dodržovat konkrétní pořadí při zavádění nových potravin?
Pořadí není důležité, podstatné je nabízet širokou škálu chutí a textur, zejména pak ovoce a zeleniny, aby se vaše dítě naučilo mít rádo co nejširší škálu potravin. Alespoň zpočátku nemíchejte více druhů ovoce a zeleniny dohromady, aby se dítě naučilo poznat jednotlivé potraviny odděleně.
-
Jaká jsou doporučení při přechodu z lahve na hrníček?
Hrníček můžete svému malému hrdinovi začít nabízet jako alternativu k lahvi už kolem půl roku věku. Nutná samozřejmě bude vaše asistence. Buďte trpěliví, musíte počítat s tím, že větší část pokrmu skončí na oblečení, na vás nebo na podlaze. Kolem 8.–9. měsíce se z hrníčku již stává zábava a dítě si jej chce vzít samo. Než se ho ale naučí spolehlivě používat, asistujte mu, aby tekutinu nevdechlo. Pro toto období jsou dobré plastové kojenecké hrníčky s velkými oušky. Některé děti (zvláště pak nekojené a krmené z lahvičky) se z hrníčku obvykle naučí pít později, protože jim byly i jiné tekutiny, jako čaj nebo ovocné šťávy, podávány v lahvičce. Dobrou pomůckou je přechod přes pítka. Zejména zpočátku děti dobře tolerují hrníčky s měkkými pítky a postupně si zvykají na ta tvrdší. Je to bezpečnější forma pro dítě i pro vás. Kolem roku a půl věku už by dítě mělo přijímat tekutiny hrníčkem nebo hrníčkem s pítkem bez problémů. Nejdéle přechod trvá těm dětem, které pijí mléko z láhve před spaním nebo u ní usínají. Láhve se nechtějí vzdát, protože je to pro ně uspávací rituál. Zde musíte mít větší trpělivost a vytrvat.
-
Jak účinně bojovat proti obezitě u kojence?
Mějte na paměti, že pláč nemusí být vždy motivován jen hladem. Nekrmte proto dítě při každém pláči, zkuste ho přebalit, pochovat a někdy prostě jen vydržet. Zejména pak u větších cvalíků. Pokud je to možné, do 6 měsíců výhradně kojte! Náhradní výživu kojence připravujte podle návodu, dávky nezvyšujte. Nemléčné příkrmy rozhodně nezařazujte před 4. měsícem věku a bez porady s pediatrem. Postupně se zaváděním příkrmů úměrně snižujte množství mléka, jde-li to, ihned po příkrmu nekojte a ani nepodávejte kojenecké mléko. Jako první nemléčnou složku jídelníčku vašeho dítěte zařazujte zeleninu, aby se dítě neučilo jenom na sladké chutě, dále ovoce a teprve potom začněte s kašemi. Vězte, že v až 96 % případů je obezita dětí způsobena špatnými stravovacími návyky v kombinaci s nedostatkem pohybu!
-
Mohou malé děti jíst kořeněná jídla?
Jednoznačně ano! Důležité je, aby dítě jedlo dobře a nemělo potíže s trávením. Pak se není čeho bát a můžete začít přidávat čerstvé bylinky. Svému děťátku tak připravíte nové chuťové zážitky, kterých se už nemůže dočkat.
-
Lepek ve stravě kojenců
Oproti obecnému přesvědčení a obav z lepku není potřeba sáhnout po obilné kaši až jako po posledním kojeneckém příkrmu. Výzkumy posledních let ukázaly, že riziko vzniku alergie a celiakie je menší, pokud začneme se zaváděním malého množství lepku mezi 4. a 7. měsícem. Výhodou je, když maminka v tomto období kojí. Lépe se tak v organismu dítěte navodí tolerance vůči podávanému lepku a současně se sníží pravděpodobnost vzniku alergie. Kaše je nejlepší podávat večer, přičemž můžete vhodně prostřídávat varianty obilnou, rýžovou a kukuřičnou. Pro starší kojence je pak velmi vhodná i kaše jáhlová nebo pohanková. Obilná kaše je nejen zdrojem energie, ale i vlákniny, vitaminů skupiny B a prospěšných minerálních látek. Průmyslově vyráběné mléčné kaše obsahují již kojeneckou mléčnou výživu (mléko) a připravují se jen přidáním vody. U nemléčných kaší, které jsou určeny pro kojená miminka a pro děti s rizikem vzniku alergie, lze k přípravě použít kromě kojenecké vody i různé druhy mléka (mateřské, hypoalergenní a další). Kaše lze vhodně kombinovat s ovocem a zeleninou a kolem 9. měsíce také s jogurtem.
-
Jak je to s pitným režimem u dětí do jednoho roku?
V dětském organismu je relativně více vody než v dospělém, proto při nedostatku tekutin snadno dochází k dehydrataci. Děje se tak zejména v parných letních dnech, při pobytu na slunci nebo cestě autem, při horečce či průjmu. Dostatečný přísun tekutin je jednou z vůbec nejdůležitějších zásad, které se týkají našich nejmenších. Optimální denní spotřeba tekutin představuje u mladšího kojence 150 ml na 1 kg tělesné hmotnosti a u dítěte kolem jednoho roku pak 100 ml na 1 kg. Nedostatek tekutin může způsobit zvýšenou únavu, spavost, podrážděnost, později i poruchy vnitřního prostředí. Dbejte proto Na dostatečný pitný režim dítěte, naučte je pít často a v malých dávkách vždy, když projeví zájem. Vhodné je podávat kojeneckou vodu, neslazené dětské čaje nebo ovocné šťávy, ty však jen v množství do 150 ml denně. Dostatečný příjem tekutin pomohou dítěti zajistit také rozpustné nápoje Sunárek, které jsou zcela bez sacharózy, a navíc obsahují prebiotickou vlákninu.