Výživová poradna

Zde se dozvíte vše potřebné o dětské výživě a stravování. Nenajdete-li odpověď na vaši otázku, neváhejte se obrátit na naše odborníky.

Máte dotaz?

Váš dotaz

  • Používají se u alergie na kravské mléko HA mléka?

    Pokud byla u dítěte již prokázána alergie na bílkovinu kravského mléka, nelze HA (hypoalergenní) mléko použít. V tomto případě je třeba kontaktovat pediatra, který doporučí pro dítě nejvhodnější kojeneckou výživu. Hypoalergenní mléko je určeno pouze pro děti s rizikem vzniku alergie. I v tomto případě je třeba HA mléko používat pouze na základě doporučení pediatra či specialisty v oblasti výživy.

  • Liší se chuť mateřského mléka od chutě náhradní mléčné výživy?

    Chuť mateřského mléka je velmi ovlivněna tím, co kojící maminka konzumuje. Mateřské mléko lze charakterizovat jako nasládlé až sladké díky vysokému obsahu mléčného cukru – laktózy. Jeho chuť je pak dále ovlivněna obsahem mléčného tuku, který je velmi proměnlivý a rovněž je ovlivněn stravou maminky. Může tak získat ovocné, vanilkové, kořenité a další chuťové tóny. Nejen chuť, ale i složení mateřského mléka je proměnlivé v průběhu kojení i dle toho, jak dítě roste. Náhradní mléčná výživa se liší podle značky, jelikož každý výrobce preferuje odlišnou chuť, vůni či složení. Lahodnou mléčnou chuť jí dodává především obsažená laktóza a mléčný tuk.

  • Proč je hypoalergenní mléko hořké?

    Podstatou hypoalergenních kojeneckých mlék, určených pro děti s rizikem vzniku alergie, je tzv. štěpená bílkovina, která snižuje alergenicitu mléka. Nevýhodou procesu štěpení je, že mléko získává mírně nahořklou chuť. Pravdou ovšem je, že miminka si většinou na nahořklou chuť bez problémů zvyknou.

  • Jídelníček kojící maminky

    Dle posledních doporučení není důvod, aby kojící maminka jakkoliv omezovala svůj jídelníček. Důležité je pestrá a vyvážená strava. Omezování některých jídel by mohlo vést k tomu, že jídelníček nebude dostatečně pestrý a vyvážený. Nejlepší rada je jíst vše, co mamince chutná. Někdy se matky domnívají, že vyloučením nadýmavých potravin (brokolice, květák, fazole, hrách, česnek, cibule)  z jídelníčku předejdou bolestem a nadýmání bříška u dítěte. Potvrdilo se, že složky, které způsobují nadýmání u matky, nepřechází do mateřského mléka a neovlivňují tak plynatost u dítěte. Pokud se ale matka domnívá, že určitá potravina způsobuje problémy, je možné ji na čas z jídelníčku vyloučit a po čase opět v malém množství do jídelníčku zařadit.

  • Je potřeba miminku podávat vodu a od kdy?

    Plně kojené děti do 6 měsíců nepotřebují dostávat vodu, jelikož mateřské mléko zajišťuje dostatečný pitný režim. Pouze v případech, kdy panují horké dny nebo při horečce a průjmu se doporučuje po konzultaci s pediatrem podávat malé množství převařené a na cca 37 °C zchlazené kojenecké vody. Kojenci, kteří od ukončeného 4. až 6. měsíce začínají s příkrmy, či nekojené děti na náhradní mléčné výživě, by měli začít dostávat vodu a postupně si tak zvykat na pravidelný pitný režim. Doporučuje se začínat s 1–2 lžičkami převařené a na cca 37 °C zchlazené kojenecké vody 1 až 2× denně. Voda by v žádném případě neměla nahrazovat mateřské mléko nebo náhradní mléčnou výživu. Rovněž při přípravě náhradní mléčné výživy dodržujte návod na přípravu a nepřidávejte mléčný prášek či vodu ve větším množství, než je doporučeno. I nadměrné množství podávané vody se totiž může negativně odrazit na zdravém růstu a vývoji kojence.

  • Jaké potraviny jsou vhodné na první příkrmy?

    S příkrmy začínáme kolem 6. měsíce věku a tím nejlepším, co dětem můžeme dát, jsou ovocné a zeleninové kaše. Buďte kreativní a zkoušejte nové a nové varianty. Chuťová pestrost je pro správný rozvoj stravovacích návyků rozhodující. Rozhodně nic nevzdávejte při prvním neúspěchu. A také děti nenuťte do jídla, jenom jim ho zkazíte a návrat do normálu bude trvat déle.

  • Je důležité dodržovat konkrétní pořadí při zavádění nových potravin?

    Pořadí není důležité, podstatné je nabízet širokou škálu chutí a textur, zejména pak ovoce a zeleniny, aby se vaše dítě naučilo mít rádo co nejširší škálu potravin. Alespoň zpočátku nemíchejte více druhů ovoce a zeleniny dohromady, aby se dítě naučilo poznat jednotlivé potraviny odděleně.

  • Co dělat, když se vám kojení nedaří?

    Nejpřirozenější stravou pro každé narozené miminko je mateřské mléko. Některé děti však nemohou být z různých důvodů, především zdravotních, kojené. Těm je určena počáteční mléčná kojenecká výživa, jejíž složení je inspirováno složením mateřského mléka.

    Pokud maminka skutečně nemůže své děťátko kojit, měla by se poradit s pediatrem nebo odborníkem na kojeneckou výživu. Bude ujištěna, že její miminko může dobře prospívat, i bez mateřského mléka, přes všechny jeho výhody a kvality. Na českém trhu je k dispozici řada kvalitních výrobků počáteční mléčné kojenecké výživy a s výběrem toho nejvhodnější ji dětský lékař jistě poradí.

    Počáteční kojenecká výživa obsahuje všechny látky potřebné pro výživu kojenců např. nukleotidy, probiotickou vlákninu, nenasycené mastné kyseliny. Hladina vitamínů a minerálních látek je navíc vždy přizpůsobena věku a tělesné hmotnosti novorozence. Pokud jsou v rodině časté alergie, je možné, po poradě s pediatrem, zvolit hypoalergenní variantu. Tato tzv. HA mléka jsou určena pro kojence s rizikem vzniku alergie na bílkovinu kravského mléka, u kterých se tato alergie dosud neprojevila. Pokud již byla u dítěte alergie diagnostikována, je třeba opět po poradě s pediatrem volit speciální výrobky k tomu určené.

    Mléčnou výživu je třeba připravovat vždy čerstvou, do čisté sterilizované kojenecké lahve. Zvláštní pozornost věnujeme čistotě dudlíků, které před prvním použití vyvaříme a po použití co nejdříve pečlivě umyjeme. Teplota mléka by měla odpovídat tělesné teplotě, což ověříme kápnutím výživy na vnitřní stranu zápěstí. U nekojených dětí se pravidelnost krmení ustálí většinou dříve než u dětí kojených. Je ovšem nutné dodržovat pokyny.

  • Alergie a výživa nejmenších

    V současné době narůstá počet dětí, které trpí alergickým onemocněním, nejčastěji atopickým ekzémem. Alergeny vstupují do těla s jídlem nebo jako tzv. inhalační alergeny (pyly, prach), nebo kontaktem s kůží a sliznicemi.

    Propustnost střeva v prvních měsících života dítěte je daleko vyšší, tudíž i výskyt potravinové alergie je několikanásobně vyšší, než je tomu později. Potravinovou alergií trpí asi 6–8 % dětí. Z některých děti časem vyrostou (alergie na kravské mléko, pšenici), některé jsou celoživotní (např. ořechy, ryby).

    Alergie je dědičná, proto je možné odhadnout kojence, kteří jsou ve větším riziku než ostatní děti, a měli bychom se co nejvíce snažit preventivními opatřeními vzniku alergie zabránit.

    Kdo je kojenec s rizikem alergie ?

    Jestli jeden z rodičů nebo alespoň jeden sourozenec trpí jakoukoli formou atopie (alergie), splňuje dítě kritéria pro zařazení do kategorie „dítě s rizikem vzniku alergie“. Čím více atopiků v rodině, tím je riziko větší. Když oba rodiče trpí stejnou formou a projevy alergie, je dokonce až 80% pravděpodobnost, že tomu tak bude i u dítěte.

    Četné studie z posledních let nepotvrdily, že oddalování potenciálních alergenů vede ke snížení výskytu alergie.

     

    Co to pro vás znamená?

    Pokud se rozhodnete výhradně nekojit 6 měsíců, všechny nemléčné příkrmy přidávejte stejně, jak to je doporučováno u všech miminek. Neodkládejte zavedení lepku, vajec, pšenice, ryb a v malých množstvích tyto příkrmy zaveďte do kojenecké stravy mezi ukončeným 4. a 7. měsícem.

    Tzv „imunologické okno“ je období, kdy imunitní systém je schopen navodit namísto alergie tzv. toleranci a je větší pravděpodobnost, že se alergii vyhnete. Ukazuje se, že podstatnou úlohu i v období, kdy příkrmy zavádíte hraje kojení.

    Je nutné pouze sledovat možné projevy alergie pečlivěji, než tomu je u kojence bez rizika alergie. Jestli se objeví nějaký projev alergie, potravinu vysaďte a poraďte se s pediatrem.

    Preventivní opatření kojence s rizikem alergie

    • Výhradní kojení 4–6 měsíců.
    • Jestli nemůžete kojit, je vhodné jako náhradu použít v prvních 6 měsících života dítěte po poradě s pediatrem tzv. HA – hypoalergenní – kojeneckou výživu se štěpenou mléčnou bílkovinou.
    • U dítěte s rizikem i výskytem alergie přidávejte nové potraviny nejdřív tepelně zpracované (pyré z vařeného ovoce, vařená zelenina). Až když se nevyskytne alergická reakce, pokračuje potravinovou v syrovém stavu.
    • Novou potravinu zavádějte vždy jen jednu s odstupem 3-5 dnů. Podávejte malé množství denně a sledujte, jak na ni dítě reaguje.
    • Má-li dítě průjem, nejbližší týden v zavádění nových potravin nepokračujte.
    • Není pravda, že kozí a sójové mléko je vhodnou náhradou pro děti s alergií na bílkovinu kravského mléka.
    • Jestli podáváte hotová jídla, tak výhradně určená pro kojence a malé děti.
    • Před podáním hotových kojeneckých ovocných a masozeleninových příkrmů detailně prostudujte jejich kompletní složení na obalu, všechny složky musí být uvedeny ve složení.

    Výzkum alergie za poslední roky prodělává obrovské změny. Ukazuje se, že konzervativní přístup s omezením velkého množství potravin pro těhotné a kojící ženy a pro kojence s rizikem alergie není nejsprávnější cestou k prevenci vzniku alergie.

    Současná doporučení evropských i amerických odborníků se shodují na těchto konstatováních:

    Jak se alergie projevuje?

    U kojenců

    Kožní projevy           atopický ekzém, kopřivka, otoky

    Dýchací cesty           laryngitida, kašel, dušnost

    Trávicí trakt              průjem, krev a hlen ve stolici, koliky, zvracení

    Celkové projevy       celkový otok a šokový stav (nikdy potravinu neopakujte bez konzultace lékařem !!!), neprospívání, chudokrevnost

     

     

    U starších dětí

    Kožní projevy           atopický ekzém, kopřivka, otoky

    Dýchací cesty           chronická rýma, laryngitidy, astma

    Trávicí trakt              zvracení, chronický průjem, krev ve stolici, nadýmání

    Celkové projevy       celkový otok a šokový stav, neprospívání, chudokrevnost

     

  • Lepek ve stravě kojenců

    Oproti obecnému přesvědčení a obav z lepku není potřeba sáhnout po obilné kaši až jako po posledním kojeneckém příkrmu. Výzkumy posledních let ukázaly, že riziko vzniku alergie a celiakie je menší, pokud začneme se zaváděním malého množství lepku mezi 4. a 7. měsícem. Výhodou je, když maminka v tomto období kojí. Lépe se tak v organismu dítěte navodí tolerance vůči podávanému lepku a současně se sníží pravděpodobnost vzniku alergie. Kaše je nejlepší podávat večer, přičemž můžete vhodně prostřídávat varianty obilnou, rýžovou a kukuřičnou. Pro starší kojence je pak velmi vhodná i kaše jáhlová nebo pohanková. Obilná kaše je nejen zdrojem energie, ale i vlákniny, vitaminů skupiny B a prospěšných minerálních látek. Průmyslově vyráběné mléčné kaše obsahují již kojeneckou mléčnou výživu (mléko) a připravují se jen přidáním vody. U nemléčných kaší, které jsou určeny pro kojená miminka a pro děti s rizikem vzniku alergie, lze k přípravě použít kromě kojenecké vody i různé druhy mléka (mateřské, hypoalergenní a další). Kaše lze vhodně kombinovat s ovocem a zeleninou a kolem 9. měsíce také s jogurtem.

  • Proč nestřídat kojenecké mléko?

    Každá kojenecká výživa má specifickou chuť a složení. Jelikož je trávicí trakt kojence velmi citlivý, může na změnu kojenecké výživy reagovat změnou barvy a konzistence stolice, drobnými zažívacími problémy a pláčem. Pokud miminko neprospívá, poraďte se o změně mléčné výživy se svým pediatrem nebo odborníkem na výživu.

  • Jak je to s palmovým olejem v kojenecké výživě?

    Naší největší inspirací při vývoji a výrobě náhradní kojenecké výživy je mateřské mléko. To obsahuje spoustu důležitých látek, díky kterým se miminko správně vyvíjí a roste. Jednou z nich je také kyselina palmitová - nasycená mastná kyselina, která je v mateřském mléce obsažena v poměrně značném množství. Pokud tedy chceme kopírovat složení mateřského mléka, je potřeba přidávat i kyselinu palmitovou. Jejím nejlepším zdrojem je právě palmový olej, který se v kojeneckých formulích používá již dlouhou dobu. Nakládání s ním podléhá schválení ze strany Úřadu pro bezpečnost potravin a také amerického úřadu pro kontrolu léčiv a potravin FDA. Jeho použití je tedy zcela bezpečné. Bližší informace o používání palmového oleje v kojenecké výživě naleznete na: www.gastroped.cz/doporucene-postupy-a-stanoviska

  • Jak je to s pitným režimem u dětí do jednoho roku?

    V dětském organismu je relativně více vody než v dospělém, proto při nedostatku tekutin snadno dochází k dehydrataci. Děje se tak zejména v parných letních dnech, při pobytu na slunci nebo cestě autem, při horečce či průjmu. Dostatečný přísun tekutin je jednou z vůbec nejdůležitějších zásad, které se týkají našich nejmenších. Optimální denní spotřeba tekutin představuje u mladšího kojence 150 ml na 1 kg tělesné hmotnosti a u dítěte kolem jednoho roku pak 100 ml na 1 kg. Nedostatek tekutin může způsobit zvýšenou únavu, spavost, podrážděnost, později i poruchy vnitřního prostředí. Dbejte proto Na dostatečný pitný režim dítěte, naučte je pít často a v malých dávkách vždy, když projeví zájem. Vhodné je podávat kojeneckou vodu, neslazené dětské čaje nebo ovocné šťávy, ty však jen v množství do 150 ml denně. Dostatečný příjem tekutin pomohou dítěti zajistit také rozpustné nápoje Sunárek (html odkaz), které jsou zcela bez sacharózy, a navíc obsahují prebiotickou vlákninu.

Zeptejte se nás

Neváhejte se našich specialistů zeptat na cokoliv z oblasti výživy a stravování. Rádi vám odpovíme co nejdříve to bude možné. Děkujeme.

Chráněno službou reCAPTCHA | Ochrana soukromí | Smluvní podmínky