Vzdělávání a motivace dětí ve školce

Jak to funguje v českých školkách? Mateřská školka je pro děti obvykle první institucí, v níž se setkávají s vrstevníky i autoritou paní učitelky (výjimečně učitele). Měla by se pro dítě stát jakýmsi můstkem mezi rodinou a školou. Školka není povinná, neměla by pro dítě proto znamenat stresové prostředí – dítě by se do školky mělo těšit, hrát si v ní, objevovat a nenásilnou formou se toho také spoustu naučit. Platí to o českých mateřských školkách? Jaká je realita, jak se děti učí a jak je učitelé motivují?

Vzdělávání a motivace dětí ve školce

Vzdělávání a motivace dětí ve školce

I když si to možná ani neuvědomujeme, dítě se učí už od  prenatálního věku, tedy od doby, kdy si ještě spokojeně polehávalo v maminčině bříšku. Učení je pro něj nejen přirozené, učí se rádo! Učit by se proto mělo i ve školce. Ne však násilnou formou, avšak hrou, prožitkem či týmovou spoluprací s ostatními dětmi. Řízené aktivity by se měly střídat se spontánní hrou. Jen tak zůstane v dítěti přirozená touha po dalším vzdělávání a rozvíjení svého potenciálu.

Jak se děti ve školkách učí?

Na tom, že v první řadě záleží na osobnosti učitele či učitelky, se shodne asi většina maminek. Učitelé v mateřské škole by měli mít svou práci rádi a k dětem by měli přistupovat individuálně. K tomu jsou samozřejmě vhodnější ty třídy, v nichž je nižší počet dětí. To umožňuje i lepší komunikaci s rodiči.

Samotné výukové programy se velice liší a jsou v každé školce jiné. Častým bonusem už i v českých školkách bývá angličtina několikrát týdně, některé školky využívají vícesmyslové výukové programy nebo třeba pedagogiku systému Montessori (propracovaný výchovně-vzdělávací program, jehož hlavním stavebním kamenem je vzájemný respekt, úcta a partnerský přístup). Některé školky nabízejí také křesťanskou, hudební, sportovní, uměleckou výchovu nebo další specializace.

Většina školek má své neměnné denní rituály, na které se děti těší a které pro ně znamenají pevné body v programu – např. ranní  vítání, pohybové aktivity, zpívání a výtvarná činnost. Tyto výukové činnosti se pravidelně střídají se spontánními hrami, venkovním pohybem a kreativními aktivitami.

V některých školkách dokonce dostane dítě na výběr z několika možností a učí se tak rozhodnosti. Nebo si samo připravuje pomůcky, čímž se učí pro změnu samostatnosti. Po skončení dané aktivity si pak děti musí své místo uklidit. „Děti  se rády opičí. Dcera se od jedné holčičky ze školky učí mluvit správně. Chce to také umět“ – pochvaluje si Eva, maminka čtyřleté Elišky, vliv ostatních dětí na svou dceru a dokazuje, že nejen osobnost učitele, ale také kolektiv vrstevníků je pro předškoláky velice důležitý.

A co motivace?

Děti motivuje ve školkách především přístup učitelů. Měl by být vřelý a přátelský, rozhodně ne příliš autoritativní, aby mělo dítě prostor projevit svou osobnost a následně ji rozvíjet. Učitelé by měli v dětech probouzet zvědavost a touhu po dalším vzdělávání. Je proto velice důležité, aby s dětmi pracovali jen takoví lidé, kteří v nich dokáží vzbudit přirozený respekt a s nimiž děti rády tráví čas. Často pak jako motivace stačí pochvala, vřelá a upřímná radost, úsměv nebo slovo povzbuzení. Školka rozhodně není místem, kde by dítě mělo být motivované hračkami, sladkostmi (což se bohužel někdy i bez předchozího uvědomění rodičů stává), nebo dokonce zákazy či zastrašováním.

„Eliška dostávala za odměnu razítka. Na ruku nebo do notýsku a ten, kdo byl zrovna v daném dni nejhodnější, si mohl vybrat, jaké zvířátko se bude otiskovat“ – vypráví Eva jednu z motivačních technik, které školky využívají.

Jenže školek je málo a míst v nich ještě méně. Proto si ve většině případů maminky v současnosti nemohou moc vybírat, do jaké mateřské školy své děti pošlou. Pokud dostanou své ratolesti do školky v místě svého bydliště, mohou být šťastné. Další možností je soukromá školka, na kterou ale ne každá rodina finančně dosáhne, nebo firemní školka, kterou ovšem nabízí jen několik nadnárodních firem, bank a dalších institucí, jako třeba nemocnice nebo univerzity pro své zaměstnance. Často tedy maminky, i když se „svou“ školkou spokojené nejsou, raději mlčí, protože prostě nemají jinou šanci.

Cizinci ve školkách

Dnešní mateřské školky už velmi často představují multikulturní prostředí. Děti cizinců jako spolužáci samozřejmě nejsou, zejména ve větších městech, žádnou vzácností. Ve většině školek však stále dominuje jako vyučovací jazyk čeština. Předškolní věk je ale velmi senzitivním obdobím, takže děti obvykle nemají problémy se mezi sebou domluvit. Děti cizinců se tak velmi snadno a rychle učí nový jazyk. Pro české děti je pak takové setkání možností, jak si rozšířit své obzory, získávat nové zkušenosti a poznat odlišnou kulturu.

Multikulturní prostředí rovněž dětem umožní nevytvořit si rasové či etnické předsudky a respektovat ostatní kultury. Některé mateřské školy vytvářejí pro bezproblémové začlenění dětí cizinců individuální vzdělávací programy nebo organizují kroužky českého jazyka. Do tohoto programu by se vždy měli zapojit i rodiče dítěte a společně s učiteli pracovat na co možná nejméně stresové integraci dítěte do nového prostředí.

Sunar jídelníček

Získejte jídelníček plný užitečných výživových rad, receptů a dobrot.

Děkujeme!

Nyní už se můžete těšit na cenné rady a informace, které vám pomohou s jídelníčkem pro vaše nejmenší.

Chyba

Formulář se z nějakého důvodu nepodařilo zpracovat.

Zeptejte se nás

Neváhejte se našich specialistů zeptat na cokoliv z oblasti výživy a stravování. Rádi vám odpovíme co nejdříve to bude možné. Děkujeme.

Chráněno službou reCAPTCHA | Ochrana soukromí | Smluvní podmínky