Co jsou to zdravé stravovací návyky a jak je u dětí účinně zajistit?

První roky života dítěte jsou úžasné dobrodružství plné poznávání nových věcí. Jednou z nich je i úžasný svět jídla. Děti se nerodí s žádným předem daným návodem, který by jim říkal, co jim bude a nebude chutnat. Tato vlastnost se vyvíjí v počátečním období života. A jsme to právě my, rodiče, kdo mají ten krásný úkol být našim dětem správným a inspirativním průvodcem.

Co jsou to zdravé stravovací návyky a jak je u dětí účinně zajistit?

Jak začít u batolete pěstovat správné stravovací návyky?

Zaměřte se na to, aby jídelníček vašeho batolete byl dostatečně pestrý, a to jak co do chutí, tak i tvarů, barev a vůní. To vše podněcuje zájem dětí o jídlo, a především pak to, které ještě neznají. Podávejte různé druhy ovoce a zeleniny. Je prokázáno, že strava, kterou si dítě osvojí v tomto období, bude vyhledávat i v pozdějším věku. Naopak jednostranná a málo rozmanitá strava může být zdrojem nedostatečného přísunu některých živin. Důležité je také dbát na správné stolování a stravovací návyky. Dítě máme vést ke stravování u stolu, v dětské židličce a nikoli „za pochodu”. Učíme je, že jídlo je společný rituál, na který je vymezen určitý čas. Jako nejlepšího vzoru pro utváření správných stravovacích návyků je vhodné využít společného rodinného oběda nebo večeře.

Věděli jste, že…

...dětem se nedoporučuje studniční voda, zejména pokud není kontrolovaná. Svým složením nemusí vyhovovat požadavkům na kvalitu vody pro nejmenší, např. z pohledu obsahu některých mikroorganismů nebo dusičnanů.

Co si mám představit pod nezdravými stravovacími návyky u dětí a jaká jsou jejich rizika?

Nedoporučuje se jídla solit, a to kvůli nadměrnému zatěžování ledvin a následnému riziku vysokého krevního tlaku. Stejně tak přislazování potravin představuje „potravinovou past”. Děti si tak zvyknou na chuť sladkého a budou ji v dalším životě vyžadovat. Navíc rafinovaný cukr negativně ovlivňuje vstřebávání vápníku a ostatních minerálních látek a další jeho obětí se stanou dětské zoubky. Pamlsky typu hranolků, chipsů a hamburgerů představují nadměrný příjem soli a energie ve formě nežádoucích nasycených tuků. V důsledku toho vznikají nezdravé potravinové návyky, které již nelze odstranit. Navíc jejich pravidelné a nadměrné pojídání výrazně přispívá k rozvoji obezity. Stejně tak by kojenci a batolata neměli místo vody konzumovat 100% džusy, ani v koncentrované formě, protože svým vysokým obsahem cukrů falešně zasycují a vedou k neprospívání a také jsou zdrojem prázdné energie a mohou vést k dětské obezitě.

Odkdy by dítě mělo mít zažitý pravidelný pitný režim?

Pitný režim je v jídelníčku dítěte velmi důležitý. Na pravidelný příjem tekutin začínáme dítě učit v období zavádění prvních příkrmů, tj. kolem ukončeného 5. měsíce. Dítě si tak navykne na pravidelnost a nebude pít pouze v okamžiku, kdy má žízeň. To už bývá pozdě. Nejvhodnější je podávat čistou kojeneckou neperlivou vodu, bylinné a zelené čaje, ovocné šťávy a džusy vždy ředěné čistou vodou. Rozhodně se nedoporučují slazené sycené nápoje, aromatizované ovocné čaje a jim podobné nápoje. Vodu dětem podávejte vlažnou nebo při pokojové teplotě. Zejména v horkých letních měsících není vhodné pít studenou vodu, ale raději teplejší.

Jak účinně bojovat proti obezitě od batolete až do 6 let?

Skvělou prevencí proti rozvoji dětské obezity je pestrá strava a dávkování úměrné věku, nejlépe pak 5× denně. Co nejvíce omezte zdroje prázdné energie, tj. především slazené nápoje, fastfood a cukrovinky. Čas od času odměňte dítě za to, že správně jí, ať už drobným dárkem, společnou hrou, výletem apod. Neučte děti, že sladkost je odměna, a ne běžné „zobání“ mezi jídly. Na tom se domluvte i s prarodiči! Dbejte na pitný režim, který se v souvislosti s věkem pohybuje od 1 do 1,5 l denně. Kontrolujte vypitý obsah a vyhýbejte se kolovým a slazeným syceným nápojům  i přislazovaným ovocným džusům. Raději je nahraďte vodou a čajem.

V případě nadváhy dítěte po druhém roce života se o přechodu na polotučné mléko poraďte se svým pediatrem. Upravte stravovací návyky všem členům rodiny a učte dítě kultuře stolování. Zapojte dítě do fyzické aktivity, denně alespoň hodinu. Omezte čas před televizí nebo počítačem na maximálně 1 hodinu denně. Pokud má vaše dítě sklon k obezitě, uberte 10 % z podávané porce a o dalším postupu se poraďte s pediatrem.

 

Sunar jídelníček

Získejte jídelníček plný užitečných výživových rad, receptů a dobrot.

Děkujeme!

Nyní už se můžete těšit na cenné rady a informace, které vám pomohou s jídelníčkem pro vaše nejmenší.

Chyba

Formulář se z nějakého důvodu nepodařilo zpracovat.

Slovník složení

Bílkoviny

Základní materiál sloužící k výstavbě tkání a buněk našeho těla a k jejich obnově. Důležitou roli hrají rovněž při imunitních reakcích (působí jako protilátky). Dále působí jako enzymy, hormony a další látky důležité pro správné fungování těla. Bílkoviny jsou potřebné pro růst, zachování a regeneraci buněk a tkání v organismu. Zvlášť důležitá je kvalita a množství bílkovin ve stravě.

Zdroje: mléko, mléčné bílkoviny, luštěniny, maso, vejce a ryby.

GOS – rozpustná vláknina

Galaktooligosacharidy jsou často označovány také jako prebiotická vláknina. Podporují správnou střevní mikroflóru a tím přispívají ke spokojenému bříšku miminek. Je to třetí nejzastoupenější složka mateřského mléka, a tak by měla být součástí každé kvalitní kojenecké výživy.

Hořčík

Významnou roli hraje v rámci svalové kontrakce a pro normální činnost svalů. Chrání nervy, přispívá k normální činnosti nervové soustavy a snížení míry únavy a vyčerpání. Podílí se na procesu dělení buněk a důležitý je pro normální stav kostí a zubů. Doslova nepostradatelný je pro aktivaci a metabolismus enzymů. Je součástí zeleného barviva chlorofylu.

Zdroje: listová zelenina (špenát, mangold), mořské řasy, luštěniny (fazole, hrách, sójové boby), ořechy (mandle, kešu, piniové, vlašské a para ořechy), semena (dýňová, slunečnicová, sezamová), celá zrna (pšeničné otruby, ovesné vločky) a minerální vody s obsahem hořčíku.

Jód

Jeho hlavní úlohou v lidském organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy, čímž se podílí na její normální činnosti. Jód urychluje metabolismus živin a přispívá k normální činnosti nervové soustavy. Jeho nedostatek může zhoršovat kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Na významu získává především v těhotenství, kdy hraje nezastupitelnou roli při vývoji nervové tkáně plodu, včetně mozkové. Jeho nedostatek při vývoji plodu v budoucnosti lze jen těžko nahradit.

Zdroje: mořské ryby a řasy, jodizovaná sůl, minerální vody s obsahem jódu, špenát, brambory.

Minerální látky

Podobně jako vitaminy jsou nezbytné pro fungování organismu. Podle jejich potřeby se dělí na makroelementy (vápník, fosfor, sodík, draslík, chlor, hořčík) a mikroelementy neboli stopové prvky (železo, měď, zinek, mangan, jod, selen, fluor).

Zdroj: pestrá a vyvážená strava.

Prebiotická vláknina

Oligosacharidy jsou rovněž označovány jako prebiotická vláknina. Přispívají k měkčí konzistenci stolice a podporují růst potřebných střevních bakterií - probiotik (Laktobacilů a Bifidobakterií). Galaktooligosacharidy GOS se nacházejí v mateřském mléce, v němž představují třetí nejzastoupenější složku.

Zdroje: mléko a laktóza.

Sodík a draslík

Oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména srdečního. Stimuluje duševní činnost a přispívá k normální činnosti nervové soustavy. Zvýšený přísun sodíku hraje negativní roli pro regulaci krevního tlaku, ale současně klade i zvýšené nároky na srdeční činnost. Zvláště lidé s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním či obezitou by se měli raději vyvarovat vyššímu příjmu sodíku, resp. kuchyňské soli (NaCl). Dětem do 3 let se nedoporučuje solit a na dochucení stravy použít místo soli vhodné bylinky.

Zdroje sodíku: maso, rýže, sůl, mléčné výrobky, kyselé zelí, uzeniny.

Zdroje draslíku: špenát, brambory, ořechy, sója, ovesné vločky, obiloviny, maso, ryby, luštěniny, zelenina.

Vitamin E

Je souhrnné pojmenování přírodních chemických látek (jinak též tokoferoly). Patří mezi vitaminy rozpustné v tucích. Vitamin E slouží v organismu jako nejdůležitější antioxidant, chrání buněčné membrány před oxidačním stresem a účinky volných radikálů. Údajně také zlepšuje hojení ran a podporuje činnost nervového systému. Bývá zničen během kuchyňské úpravy a při zpracování potravin, včetně zmrazení. V těle se ukládá do zásoby v tukové tkáni.
Zdroje: olejpšeničných klíčků, řepkový olej, máslo, mléko, burské oříšky, sója, salát, maso.

Zeptejte se nás

Neváhejte se našich specialistů zeptat na cokoliv z oblasti výživy a stravování. Rádi vám odpovíme co nejdříve to bude možné. Děkujeme za pochopení.

Chráněno službou reCAPTCHA | Ochrana soukromí | Smluvní podmínky