Hlavní výživová doporučení při plánování a v těhotenství

Zdravou životosprávu je potřeba dodržovat bez ohledu na to, zda plánujete miminko či ne. Je to velmi prospěšné pro náš organismus a celkový životní styl. Přesto pro plánování a období těhotenství platí jistá doporučení, která jdou nad rámec těch standardních.

Hlavní výživová doporučení při plánování  a v těhotenství

Kdy bych měla začít se správnou životosprávou, pokud plánuji otěhotnět?

V případě plánovaného těhotenství se doporučuje začít se „správnějším“ stravováním a úpravou denního režimu alespoň 3 MĚSÍCE PŘEDEM. Organismus tak má dostatek času srovnat se a zajistit si stabilní a optimální hmotnost. S tím souvisí i celková změna životního stylu. Žena by měla být více v klidu. Ženy-kuřačky by měly svůj zlozvyk určitě omezit nebo lépe úplně vypustit. Rovněž se doporučuje omezit nadměrnou konzumaci kávy a černého čaje a v rámci pitného režimu si zajistit dostatečným příjem čisté vody, resp. střídat bylinné čaje. Dostatek ovoce a zeleniny, masa či obilovin by měl být samozřejmostí. Zapomínat byste neměla ani na dostatečnou konzumaci ryb, zejména pak tučných, které jsou výborným zdrojem omega 3 polynenasycených mastných kyselin. Ty jsou důležité pro správnou funkci mozku a oční sítnice. Omezit byste měla sladké a sycené nápoje, sladkosti a samozřejmě alkohol. Užívání jakýchkoliv léků je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Věděli jste, že…

...v těhotenství, ale i v období jeho plánování, je velmi důležité být co nejvíce v klidu, nestresovat se a přistupovat k životu a všemu co přináší maximálně pozitivně. Ve stresových situacích totiž tělo vyplavuje obranné látky, které mohou mít negativní vliv na správný vývoj plodu a tím i na miminko.

Jaká jsou hlavní výživová doporučení pro ženy v těhotenství?

V tomto období je více než kdy jindy na místě zaměřit se na své tělo a poskytnout mu to nejlepší. Vaše strava by měla být bohatší a pestřejší než u netěhotné ženy. Především je potřeba klást důraz na dostatečné množství základních živin, tj. bílkovin, tuků a cukrů, ale i tzv. ochranných látek, ke kterým řadíme vitaminy a minerály. Bylo prokázáno, že nedostatečný, ale také nadměrný příjem potravy a nerovnoměrné zastoupení jednotlivých složek může mít nepříznivý vliv na vývoj plodu, ale i zdravotní stav ženy a dokonce i na schopnost kojit. Doporučený denní energetický příjem těhotné ženy by měl být přibližně 2400 kcal. V případě, že je energetický příjem nedostatečný, hrozí předčasný porod, vývoj plodu může být opožděn a může mít nízkou porodní hmotnost. Naopak nadměrný energetický příjem v těhotenství je spojován s vyšším výskytem těhotenské cukrovky, vysokým tlakem a preeklampsií, ale nesouvisí s vyšší porodní hmotností novorozence. Tu ovlivňuje výchozí hmotnost matky, a ne její váhové přírůstky v těhotenství.

 

Průvodce kojením

Získejte praktického průvodce jednoho z nejdůležitějších období každé maminky.

Gratulujeme!

Brzy už se o kojení a jednom z vůbec nejdůležitějších období každé ženy dozvíte vše podstatné.

Chyba

Formulář se z nějakého důvodu nepodařilo zpracovat.

Slovník složení

Bílkoviny

Základní materiál sloužící k výstavbě tkání a buněk našeho těla a k jejich obnově. Důležitou roli hrají rovněž při imunitních reakcích (působí jako protilátky). Dále působí jako enzymy, hormony a další látky důležité pro správné fungování těla. Bílkoviny jsou potřebné pro růst, zachování a regeneraci buněk a tkání v organismu. Zvlášť důležitá je kvalita a množství bílkovin ve stravě. Obsahuje je mléko, mléčné bílkoviny, luštěniny, maso, vejce a ryby.

Hořčík

Významnou roli hraje v rámci svalové kontrakce a pro normální činnost svalů. Chrání nervy, přispívá k normální činnosti nervové soustavy a snížení míry únavy a vyčerpání. Podílí se na procesu dělení buněk a důležitý je pro normální stav kostí a zubů. Doslova nepostradatelný je pro aktivaci a metabolismus enzymů. Je součástí zeleného barviva chlorofylu.

Zdroje: listová zelenina (špenát, mangold), mořské řasy, luštěniny (fazole, hrách, sójové boby), ořechy (mandle, kešu, piniové, vlašské a para ořechy), semena (dýňová, slunečnicová, sezamová), celá zrna (pšeničné otruby, ovesné vločky) a minerální vody s obsahem hořčíku.

Jód

Jeho hlavní úlohou v lidském organismu je účast na tvorbě hormonů štítné žlázy, čímž se podílí na její normální činnosti. Jód urychluje metabolismus živin a přispívá k normální činnosti nervové soustavy. Jeho nedostatek může zhoršovat kvalitu kůže, vlasů, nehtů a zubů. Na významu získává především v těhotenství, kdy hraje nezastupitelnou roli při vývoji nervové tkáně plodu, včetně mozkové. Jeho nedostatek při vývoji plodu v budoucnosti lze jen těžko nahradit.

Zdroje: mořské ryby a řasy, jodizovaná sůl, minerální vody s obsahem jódu, špenát, brambory.

MFGM

Název je zkratka z anglického Milk Fat Globule Membrane. Můžete se setkat i s označením membrána mléčných kuliček.  Mléko (včetně mateřského) obsahuje mléčný tuk, který je rozptýlen ve formě drobných kapiček. Každá z nich je obalena touto tenkou vrstvou – membránou, která je složena z více než 190 bioaktivních látek. MFGM je tedy neoddělitelnou součástí mléčného tuku. Vyskytuje se v mateřském i kravském mléce. V mateřském mléce byl klinickými studiemi zjištěn její pozitivní vliv na vývoj dítěte, imunitu a kognitivní vývoj. Jedná se o relativně novou složku, která byla zjištěna v mléčném tuku mateřského mléka a dle tohoto vzoru je nyní přidávána i do vybraných kojeneckých mlék.

Minerální látky

Podobně jako vitaminy jsou nezbytné pro fungování organismu. Podle jejich potřeby se dělí na makroelementy (vápník, fosfor, sodík, draslík, chlor, hořčík) a mikroelementy neboli stopové prvky (železo, měď, zinek, mangan, jod, selen, fluor).

Zdroj: pestrá a vyvážená strava.

Sodík a draslík

Oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména srdečního. Stimuluje duševní činnost a přispívá k normální činnosti nervové soustavy. Zvýšený přísun sodíku hraje negativní roli pro regulaci krevního tlaku, ale současně klade i zvýšené nároky na srdeční činnost. Zvláště lidé s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním či obezitou by se měli raději vyvarovat vyššímu příjmu sodíku, resp. kuchyňské soli (NaCl). Dětem do 3 let se nedoporučuje solit a na dochucení stravy použít místo soli vhodné bylinky.

Zdroje sodíku: maso, rýže, sůl, mléčné výrobky, kyselé zelí, uzeniny.

Zdroje draslíku: špenát, brambory, ořechy, sója, ovesné vločky, obiloviny, maso, ryby, luštěniny, zelenina.

Vápník

Nejčastěji zastoupený minerál v našem těle, zejména pak v kostech a zubech. Jeho nízký příjem ve stravě dětí má negativní dopad na mineralizaci kostí. Velký význam hraje i pro zajištění svalové činnosti, srdeční akce a přenos nervového vzruchu. Vápník přirozeně obsahuje mléko, mléčné výrobky, listová zelenina, luštěniny.

Železo

Železo je součástí krevního barviva hemoglobinu a podílí se tak na přenosu kyslíku. Zabezpečuje „dýchání“ buněk, bez železa by se buňky „zadusily“. Je jedním z nejdůležitějších faktorů, na kterých závisí, kolik kyslíku se dostane do mozku, srdce a ostatních důležitých orgánů, včetně svalů. Železo přispívá k posilování imunitního systému a také k rozvoji poznávacích funkcí (schopnost koncentrace, učit se, rozvoj řeči, paměti a další). Je součástí enzymů s antioxidačními účinky, podílí se na metabolismu makronutrientů a podobně jako vitaminy skupiny B přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.

Zeptejte se nás

Neváhejte se našich specialistů zeptat na cokoliv z oblasti výživy a stravování. Rádi vám odpovíme co nejdříve to bude možné. Děkujeme.

Chráněno službou reCAPTCHA | Ochrana soukromí | Smluvní podmínky