Zásady zdravé životosprávy u dětí od 1 do 3 let aneb jde to bez cukru i soli

A zapomenout nesmíte na výslednou chuť jídla. Ta je jedním z hlavních kritérií, které se podílí na rozvoji správných stravovacích návyků u dětí.

Jak často dětem v rámci jednoho dne podávat jídlo?

Děti by měly, podobně jako dospělí, jíst 5x až 6x denně. Jejich organismus se stále ještě vyvíjí, a tudíž je pro ně pravidelnost příjmu stravy velmi důležitá. Snídaně (20-25 % denního příjmu), které jsou zásadní pro nastartování organismu, by měly obsahovat především dostatek polysacharidů. Například celozrnné pečivo s tvarohem, kouskem zeleniny, jogurtem s ovesnými vločkami, ovocem či műsli (pozor na slazené druhy). Svačina z celozrnného pečiva, tvarohu, méně slané šunky, přírodního sýra či zeleninové pomazánky v kombinaci s ovocem nebo zeleninou. K obědu (30-35 %) nejlépe plnohodnotné teplé jídlo s dostatkem masa a zeleniny. Odpolední svačinu (10 %) připravte v souladu s aktivitou dítěte, např. celozrnné pečivo se zeleninou, tvarohem, vejcem, jogurtem, šunkou, tvrdým sýrem či pomazánkou. K večeři (15–20 %) můžete podávat zeleninu s masem a menší přílohou, těstoviny či těstovinový salát, vejce, zeleninovou polévku, zeleninový salát s celozrnným pečivem, zeleninové či tvarohové pomazánky. Nezapomínejte na pitný režim.

Má sůl nějaké negativní dopady na zdraví dětí?

Sůl do jídelníčku nejmenších určitě nepatří. Z běžné stravy děti získávají dostatek minerálních látek, včetně sodíku a chloridu, které jsou rovněž obsaženy v soli. Stejně jako v případě sladkostí platí i u soli, že si na ni děti velmi rychle zvykají a zvyšují její příjem. Pak je poměrně obtížné naučit je na méně slané nebo dokonce neslané potraviny. Sůl má přitom negativní vliv na kardiovaskulární systém a podílí se na řadě civilizačních onemocnění. Kromě toho vysoký příjem soli, zejména pak ve spojení s nedostatečným pitným režimem, vážně zatěžuje ledviny. Významnou roli zde hraje nadměrná konzumace potravin obsahujících tzv. skrytou sůl. Jedná se hlavně o uzeniny, slané pochutiny - chipsy, oříšky, hranolky, smažené potraviny, kečupy, nejrůznější dochucovací omáčky a další. Pozor je třeba dávat i při výběru pečiva, které je rovněž nezanedbatelným zdrojem soli.

Jak lze jídlo chuťově obohatit bez použití soli?

Nejlepším řešením je sáhnout po vhodném koření. Dnes už běžně v obchodě seženete nebo si můžete sami pěstovat např. majoránku, pažitku, bazalku, tymián, oregano, libeček nebo bobkový list. Použít je můžete jak v průběhu vaření, tak čerstvé a najemno nasekané jako ozdobu hotového jídla. Dosáhnete tak vždy vynikající chuti.

Jak je to s cukry a sladkými potravinami v dětské stravě?

Cukr, podobně jako sůl, je v poslední době velmi diskutovaným tématem. A to především z důvodu velmi rychlého rozvoje obezity u dětí, a to již v poměrně časném věku. Děti si, jak známo, na sladké velmi rychle zvykají a odmítají zeleninu a další nesladké pokrmy. Cukr přitom (bílý řepný) vůbec nepotřebují. Dostatek „sladkostí“ získávají prostřednictvím mateřského či kojeneckého mléka, kaší a zeleninových příkrmů, které bílý cukr neobsahují, ale mají nasládlou chuť. Například u mléka je tomu tak díky přítomnosti mléčného cukru neboli laktózy, která je vůbec nejzastoupenější složkou nejen mateřského, ale i kravského mléka.

U kaší je to dáno obsahem ovoce nebo hydrolyzované mouky. Nejinak je tomu u ovocných příkrmů nebo ovoce, jejichž sladkost je dána přirozeným obsahem ovocného cukru (fruktózy). Doporučuje se proto podávat dětem pestrou stravu s dostatkem ovoce, zeleniny, masa a obilovin. Z hlediska obsahu cukru jsou nežádoucí sladké potraviny, jako koláče, slazené nápoje či nejrůznější pamlsky typu sušenek, keksů, čokoládových bonbonů a podobně.