Zdravé stravovací návyky dětí

Připravili jsme odpovědi na nejčastější otázky, které vás napadnou pokud řešíte zdravou výživu vašich nejmenších.

Zdravé stravovací návyky dětí

Odkdy se dětem začíná vyvíjet chuť?

Děti vnímají různé chutě, už když jsou v bříšku. Zhruba od 6. měsíce těhotenství dokážou díky svým chuťovým pohárkům rozlišit, zda je plodová voda sladká, hořká nebo kyselá. Ostatně prostřednictvím plodové vody se děti seznámí s chutěmi všeho, co v těhotenství jíte i pijete. Poměrně neznámým faktem je, že čerstvě narozené děti mají zhruba o tisíc chuťových pohárků více než dospělí, konkrétně obdivuhodných 10 000.

Žádným překvapením proto není, že kojené děti bezpečně pozn
ají rozdíl mezi mateřským a umělým kojeneckým mlékem a stejně tak rozeznávají všechny chuťové nuance mateřského mléka. Platí tak, že prostřednictvím mateřského mléka můžete vašemu děťátku zprostředkovat celou řadu silných chuťových zážitků.

Odkdy děti rozpoznávají vůně?

Děti mají velmi dobře vyvinutý čich již při narození. Ten je také neomylně vede k prsu matky. Podle vůně děti také spolehlivě rozeznají mateřské mléko od mléka cizí maminky.

Je pravda, že děti milují sladké už od narození?

Ano, už v bříšku děti jednoznačně preferují sladkou chuť. Tomu je také přizpůsobeno mateřské či kojenecké mléko, které jsou nasládlé. Ovšem to, že vaše děti preferují sladké, neznamená, že byste ho měli ve stravě upřednostňovat i vy. Právě naopak. Nápoje podávejte výhradně neslazené a co se týká příkrmů a pevné stravy, je nejlepší cestou pestrost. Sladká jídla si samozřejmě vaše děti zamilují, ale nepřehánějte to s nimi.

Věděli jste, že…

Už děti v bříšku dokáží rozpoznat sladké chutě a přirozeně k nim inklinovat. Proto byste měli naopak ve stravě upřednostňovat nedoslazované potraviny, a tak předcházet vzniku závislosti na sladkém.

Je pravda, že kojené děti přecházejí na příkrmy a pevnou stravu lépe než ty nekojené?

Lze říci, že tomu tak spíše je, protože díky kojení poznají děti celou řadu chutí, která se v umělé stravě nevyskytují. V každém případě se tento rozdíl velmi rychle smazává. V obou případech je klíčem k úspěchu pevná vůle a schopnost vytrvat ve zkoušení nových potravin a chutí, dokud si je děti neoblíbí.

Jaké potraviny jsou vhodné na první příkrmy?

S příkrmy začínáme kolem 6. měsíce věku a tím nejlepším, co dětem můžeme dát, jsou zeleninové a ovocné kaše. Buďte kreativní, stále zkoušejte nové a nové varianty. Chuťová pestrost je pro správný rozvoj stravovacích návyků rozhodující. Rozhodně nic nevzdávejte při prvním neúspěchu. A také děti nenuťte do jídla, jenom jim ho zkazíte a návrat bude trvat déle.

Odkdy můžu do dětské stravy začít přidávat kousky?

Obvykle je dobré s nimi začít mezi 7. a 8. měsícem věku. Kousky musí být opravdu malé, protože vaše děťátko bude nekompromisně plivat zpět všechno, co bude příliš velké nebo tvrdé na žvýkání.

Kousky jsou dobré hned z několika důvodů. Napomáhají rozvíjet žvýkání a kousání, bez kterého se neobejdeme po zbytek života, a navíc se díky nim děti naučí brát si jídlo ručičkami. To rozvíjí samostatnost a jídlo se tak stává větší zábavou. Pro kousky se nejvíce hodí používat vařenou zeleninu a kousky masa nebo měkčí druhy čerstvého ovoce, například banány a hrušky.

Mohou malé děti jíst kořeněná jídla?

Jednoznačně ano! Důležité je, aby vaše dítě jedlo dobře a nemělo potíže s trávením. Pak se není čeho bát a můžete začít přidávat čerstvé bylinky. Svému děťátku tak připravíte nové chuťové zážitky, kterých se už nemůže dočkat.

I když vám děťátko odmítá jedno vybrané jídlo, pokud vytrváte, už asi po osmé mu může zachutnat. A to přeci za tu zdravou brokolici stojí. Hlavně buďte trpěliví a nikam nespěchejte.

Je důležité dodržovat konkrétní pořadí při zavádění nových potravin?

Pořadí není důležité, podstatné je nabízet širokou škálu chutí a textur,
zejména pak ovoce a zeleniny, aby se vaše dítě naučilo mít rádo co nejširší škálu potravin. Alespoň zpočátku nemíchejte více druhů ovoce a zeleniny dohromady, aby se dítě naučilo poznat jednotlivé potraviny odděleně. Doporučuje se začít zeleninou a až pak přidat ovoce. To je totiž sladké a děti si na něj rychle zvyknou a mohou pak odmítat zeleninu

Je dobré nutit dítě do jídla?

Určitě ne. Mějte na paměti, že to chce čas a nakonec, když toho vaše dítě sní méně při jednom jídle, pro to příští bude o něco hladovější a pravděpodobně
toho sní zase o něco více. U jídla buďte trpěliví, s dětmi jezte pomalu, pěkně jedno sousto po druhém.

Co mám dělat, když dítě odmítá konkrétní jídlo?

Zlaté pravidlo říká: nevzdávejte to. Při zavádění nových potravin se jako dobré řešení ukazuje nabídnout je jeden den a vrátit se k nim za další dva dny a takto to opakovat. Výzkumy mluví o tom, že po 8 pokusech děti většinou nové potraviny přijmou za své. Dalším důležitým aspektem je fakt, že tím nejlepším vzorem, jste pro vaše dítě vy sami. Pokud mu tedy něco nechutná, ukažte mu sami, že je to dobré a uvidíte, že se k vám časem přidá.

Ano, jsou případy, kdy neoblíbenost konkrétní potraviny nebo jídla prostě neprolomíte. Nezbývá nic jiného než si přiznat porážku. Ovšem i v tomto případě je dobré vědět, že ze všech těchto rozmarů děti nakonec vyrostou. Možná sami znáte příklad toho, jak se z nenáviděného jídla v dětství stalo to nejoblíbenější v dospělosti.

 

Sunar jídelníček

Získejte jídelníček plný užitečných výživových rad, receptů a dobrot.

Děkujeme!

Nyní už se můžete těšit na cenné rady a informace, které vám pomohou s jídelníčkem pro vaše nejmenší.

Chyba

Formulář se z nějakého důvodu nepodařilo zpracovat.

Slovník složení

Hořčík

Významnou roli hraje v rámci svalové kontrakce a pro normální činnost svalů. Chrání nervy, přispívá k normální činnosti nervové soustavy a snížení míry únavy a vyčerpání. Podílí se na procesu dělení buněk a důležitý je pro normální stav kostí a zubů. Doslova nepostradatelný je pro aktivaci a metabolismus enzymů. Je součástí zeleného barviva chlorofylu.

Zdroje: listová zelenina (špenát, mangold), mořské řasy, luštěniny (fazole, hrách, sójové boby), ořechy (mandle, kešu, piniové, vlašské a para ořechy), semena (dýňová, slunečnicová, sezamová), celá zrna (pšeničné otruby, ovesné vločky) a minerální vody s obsahem hořčíku.

Sodík a draslík

Oba prvky se podílí na přenosu nervových impulsů. Draslík je dále nezbytný pro správnou činnost svalů, zejména srdečního. Stimuluje duševní činnost a přispívá k normální činnosti nervové soustavy. Zvýšený přísun sodíku hraje negativní roli pro regulaci krevního tlaku, ale současně klade i zvýšené nároky na srdeční činnost. Zvláště lidé s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním či obezitou by se měli raději vyvarovat vyššímu příjmu sodíku, resp. kuchyňské soli (NaCl). Dětem do 3 let se nedoporučuje solit a na dochucení stravy použít místo soli vhodné bylinky.

Zdroje sodíku: maso, rýže, sůl, mléčné výrobky, kyselé zelí, uzeniny.

Zdroje draslíku: špenát, brambory, ořechy, sója, ovesné vločky, obiloviny, maso, ryby, luštěniny, zelenina.

Vitamin B2

Nazývaný rovněž riboflavin patří mezi vitamíny rozpustné ve vodě. Je odolný vůči vysokým teplotám, ale rozkládá se působením světla. Organismus si ho sám nedokáže syntetizovat, v těle se neukládá, a proto je nutné ho stále doplňovat. Přirozeně jej obsahují kvasnice, játra, ledviny, mléko, vejce, vepřové a hovězí maso, ryby, tvaroh, kakao a ořechy.

Zeptejte se nás

Neváhejte se našich specialistů zeptat na cokoliv z oblasti výživy a stravování. Rádi vám odpovíme co nejdříve to bude možné. Děkujeme.

Chráněno službou reCAPTCHA | Ochrana soukromí | Smluvní podmínky